Postupné splácení dluhu

Mnoho lidí zřejmě zažilo, že si půjčilo od bankovního ústavu nebo i soukromé osoby určitou částku, ale neměli hotovost k úplnému zaplacení najednou, tudíž bylo třeba si sjednat splátkový kalendář.

Samozřejmě, pokud se dlužník rozhodne splácet svůj dluh věřiteli postupně, musí předpokládat, že zaplatí určitý obnos navíc. Může se jednat o 5 procent, ale také třeba i o 30 procent. Tohle je důležité si přečíst v podmínkách ve smlouvě nebo v dohodě, aby pak lidé nebyli překvapeni, kolik vlastně vůbec musí zaplatit.

Postupné splácení dluhu je dobrým krokem k umořování dlužné částky. Většinou je upraveno smluvně, ale není výjimkou, že se na splátkách dlužník domluví s věřitelem pouze ústně. V takovém případě musí i tak svou pohledávku plnit a nespoléhat se, že ústní ujednání může obejít. Nikoliv, jelikož věřitel je oprávněn svůj dluh vymáhat i soudní cestou, a to může být další nepříjemností pro dlužníka.

Pokud dlužník splácí postupně a ve smlouvě jsou sjednány úroky z prodlení, musí být i tyto úroky věřiteli zaplaceny. Úrok z prodlení se vypočítává po úhradě konkrétní dlužné částky. Důležitý je tedy datum úhrady, a úrok se počítá vždy z částky, která byla dlužna. Tudíž je někdy i postupné splácení výhodou, jelikož dlužník zaplatí menší úrok, než kdyby stejnou částku uhradil najednou ve stejný den jako den postupného splacení pohledávky.

Lidé, kteří si potřebují půjčit určitou hotovost na nějakou věc (např. auto, pračku atd.), si velmi často vybírají bankovní instituce, které s nimi rovnou sepíší splátkový kalendář. Tito dlužníci mají relativní jistotu, že částka se již nebude nikterak navyšovat, pokud budou umořovat pohledávku řádně a včas. Na stejném principu postupného splácení dluhu fungují hypotéky, ale s tím rozdílem, že dlužníci ručí v případě neplacení svým nebo cizím nemovitým majetkem.