Umořování dluhů u více věřitelů

V dnešní době není neobvyklou situací, že lidé mají více dluhů u stejného i více věřitelů. Proto je dobré, aby něco věděli o tom, jak splácet takové dluhy a vyhnout se určitým problémům.

Obecně platí, že první se mají vždycky splácet ty pohledávky, která vznikly nejdříve. Je to logické, jelikož k tomuto postupu se musí uchylovat soudy, ale i soudní exekutoři. Nelze totiž takovou cestou upřednostnit pohledávku, která vznikla později. Ale i výjimky mohou nastat, jenže pouze v případech stanovených zákonem. Jedná se o takzvané přednostní pohledávky (např. výživné, dluh finančnímu úřadu …), které se posunou na přední místa před obyčejné dluhy.

Ovšem, pokud splátkové kalendáře jsou sjednány v mimosoudním jednáním, nejedná se o nic špatného, když se dlužník domluví s věřiteli na postupné úhradě, a všem splácí domluvenou částku. Pro všechny strany toto řešení bývá rozumným a nevyvolává zbytečné konflikty mezi dlužníkem a jeho věřiteli.

Pokud některý z věřitelů využil soudní cesty, může se stát, že se pohledávka dostane až do exekučního řízení, a v tomto případě by měl dlužník onen dluh upřednostnit. A to hlavně z důvodu, že exekutor má moc obestavit jeho majetek, kdežto věřitel, který této možnosti nevyužil, tyto kompetence nemá.

Jestliže má dlužník více dluhů u jednoho věřitele, bývá pravidlem, že sám věřitel řekne dlužníkovi, který dluh má splácet jako první. Na jednu stranu je tu výhoda toho, že se dlužník rychleji a snáze domluví na postupném splácení a neplatí více pohledávek najednou.

Jenže většinou lidé mají pohledávky u více věřitelů a každý chce zaplatit tu svoji pohledávku. Těžko dlužníci vysvětlují situaci, že mají ještě další pohledávky, které jsou starší a ty momentálně splácejí. Je tedy dobré se s každým věřitelem domluvit alespoň na minimální výši splátky, která je přijatelná, než se rozhodnout nesplácet. Věřitel uvidí alespoň snahu a možná bude mít větší pochopení při určování splátkového kalendáře.